Makronky
Moje první představa o makronkách nebyla tak dobrá.
Bylo to podobné jako u většiny lidí v České republice, mých zákazníků. Měli jsme pocit, že jsou to jen sladké malé barevné bonbony, které se prodávají pro svůj vzhled, ne pro svou chuť.
Ale pak jsem se do nich zamilovala...
Když jsem poprvé ochutnala pořádné makronky od Pierra Hermé. Najednou jsem pochopila, co je kolem nich za humbuk. Jejich konzistence je na povrchu křupavá a jemná, ale uvnitř vlhká a chutná. Že chuť nemusí být jen o sladkosti, ale může v nich být spousta výrazných příchutí ovoce nebo čokolády nebo oříšků nebo v podstatě čehokoli, co chcete, aby chutnaly.
Musíte najít přesný technologický postup a ten pak stoprocentně dodržovat.
Když jsem je zkoušela udělat poprvé, překvapilo mě, jak jsou složité. Ujistila jsem se o hlavní cukrářské zásadě, a tou je přesnost. Musíte si najít přesný technologický postup a ten pak stoprocentně dodržet, jinak nebudete mít výsledky, jaké vidíte na fotografiích. Dělala jsem je hodněkrát, než jsem měla chuť dát je dál k ochutnání.
Nejraději mám rebarborovou, vanilkovou, marakujovou a oříškovou s lískooříškovou moukou a Frangelico, likérem z lískových oříšků.
Našla jsem způsob, jak je vyrobit, a jsou prostě úžasné. Dalším úkolem bylo naučit Čechy, jak si je znovu oblíbit. Bylo to těžké poté, co vyzkoušeli spoustu těch, které nechutnaly jako správné makronky. Po nějaké době a mnoha ochutnávkách se nám to podařilo a lidé je kupují jako šílení. Moje nejoblíbenější jsou rebarborové, vanilkové, mučenkové a oříškové s lískooříškovou moukou a Frangelico, likérem z lískových oříšků.
