If you want to change the world, go home and love your family

110 x 140

Acrylic, oil pastels, raw canvas

Do opravdu celkem nedávna jsem měla hrozný vztah se svou rodinou. Dokazuje to si myslím celkem jasně to, že jsem nechtěla bývat na Vánoce doma. Vždy jsem si našla nějaký ideálně měsíční trip ať se těmto rodinným sešlostem vyhnu již několik let po sobě. Mimo Vánoce tomu nebylo jinak. 

Hodně jsem kvůli tomu trpěla, na vědomé úrovni jsem ale vůbec nevěděla, že to je kvůli toho. Tak nějak jsem si myslela, že jsem prostě hustější než oni všichni ostatní a že je NEPOTŘEBUJU. 

Ale až dávno poté, co jsem se naučila je znovu všechny milovat jsem pochopila jak hloupá jsem byla. Teď si dokonce myslím, že pokud chceme mít rádi sami sebe a mít klid na duši, je potřeba milovat svou rodinu a své předky ať byli JACÍKOLIV. Ano i když byli alkoholiky, opustili vás, nevěnovali se vám, způsobili vám traumata a doplňte sami…

Protože přece já vycházím z nich. Mám toho tolik po svých rodičích, že si to často ani nedokážu uvědomit. Dali mi to nejzásadnější a to možnost žít tento úžasný pestrý život. Starali se o mě, několik prvních let jsem na nich byla závislá, bylo to náročné a i přesto mě milovali a zaopatřili mi všechny mé potřeby. 

Abych si to a mnohem více mohla uvědomit, udělala jsem si jedno banální cvičení. Tehdy jsem seděla s knihou v jedné přírodní rezervaci v Jihoafrické republice u nosorožců. Jak jinak zase než na Vánoce. Ta kniha zvědomovala několik životních oblastí a říkala : napište si VŠE za co jste v té oblasti vděční.

Začala jsem u rodičů. Nevěřila jsem kolik věcí jsem byla schopna napsat. A co vše jsem u toho dokázala prožít. Když půjdete opravdu do hloubky, nevěřím tomu, že byste se znovu nezamilovali.

A tak jen díky tomuto banálnímu cvičení od té doby nic než jen miluji svoji rodinu bezpodmínečně, vždy a se vším. A cítím se tak skvěle a lehce, uuu, že bych to přála opravdu všem. ❤️